Společný úděl se sestrou

„Prosím, mohla bys energetickým čtením pomoc mojí sestře, když to budeš dělat se mnou?“
Zeptala se mě kamarádka a já na to, jak to myslí.

„No, že bys dělala čtení se mnou, ale četly bychom jí a ono by jí to pomohlo. Má stejné téma jako má dospělá dcera, možná za to nějak můžu i já. Kdybychom zjistily, co jim je, třeba bych jim pak mohla pomoc.“

Usmívám se a odpovídám, že nikoho přes ni číst nemůžu, ale můžeme číst to, co má v sobě za nastavení.
Čím přitahuje ona do svého života podobné vztahy. Co vytváří ona v těch vztazích a jestli je něco, co ona sama může změnit.

Můžeme se podívat na to, proč se tě to dotýká.

Souhlasí.
Dotýkáme se tématu, že její dospělá dcera a sestra nemají vztah a děti. Otvírá se její vlastní příběh toho, proč ona nemohla mít děti, tak, jak to asi nikdy s nikým nesdílela.
Odkrývá se příběh rodiny, kde otec má vysoké nároky na své dcery. Možná chtěl spíše syna, ale má dcery, které se mu snažily dokázat, že jsou skvělé.

Vytvořily si přesvědčení, že až budou úspěšné ve svém podnikání, tak budou pro svého otce dost dobré.

Odkrývá se energie, která touží po uznání, po velkém
uznání otce. Uznání, které by řeklo:

Uznávám tě, jsi má dcera a já tě miluji, takovou jaká jsi.“

Kamarádka mi popisuje, jak dlouho podnikala a byla vyčerpaná, bez vztahu, dítěte, kamarádů. Odešla do zahraničí, kde se cítila osvobozená z tohoto vzorce a začala podnikat jinak. Ne pro uznání, ale pro
svoji radost. Najednou měla prostor i pro rodinu, přátele a koníčky.

Při čtení popisovala, jak se snaží sestře poradit ať zvolní, ať si dá čas na muže, koníčky a svobodu.
Jenže bez pochopení vzorce „dokázat tátovi, že jsem dobrá“, to je nepochopené. Spíš se dostávají do konfliktu mezi sebou.
Kamarádka hraje roli matky, ne sestry. Dostává se do role té, která ví a je vždy silná a úspěšná.

Tím se noří do vnitřního konfliktu se svojí sestrou, protože ta se podvědomě cítí ohrožená. Protože je tu někdo, kdo je lepší než ona.

Celý proces uvědomování si drobností, které rozplétají příběh, popisovat nebudu.
Ale důležité byly vnitřní pochody a kamarádka si uvědomila vzorec: Dokázat tátovi, že jsem dobrá – dokázat to výdělečně, úspěšným podnikáním – neukázat své pocity a slabosti – jednat se sestrou jako ta,
co vše ví a umí – neukázat slabost – boj o to, která z nich získá pozornost – potřeba vyměnit svůj osobní život za uznání.

Samozřejmě s uvědomováním si tohoto vzorce přichází otázka, co s tím.
Při procesu dojde k uznání jí jako dcery, pocit bezpodmínečné lásky otce, který ji miluje, ať je jakákoliv.
Uznání její role jako dcery obou svých rodičů. Uznání její role jako sestry. Přichází tam „pocit svolení“, že může mluvit otevřeně se svojí sestrou o tom, jak to má. O tom, čím si prošla, proč odešla do zahraničí, jakými uvědoměními prošla.

Důležitá informace pro ni zaznívá nakonec: „Udělej to otevřeně, ve všech emocích, sama za sebe. Ne jako matka, ne jako učitelka, ne jako terapeutka, ale jako ta, která cítí, miluje, pláče, neví, umí, neumí. Ty, jako sestra.“

Druhý den mi přišla zpráva: „Včera jsem ještě mluvila se sestrou, následovala tvé rady a vědomě se nestavěla do role učitelky nebo matky, ale chápající sestry. Byla šťastná jak blecha, že ji chápu. Je to velký pokrok. Čtení je úžasné, děkuji ti.“

Máte-li pocit, že vás rodiče nevidí a neviděli takové, jací jste, pak si udělejte krátkou vizualizaci dosycení
této potřeby. Uvidíte, že se vám uleví.

Pokud chcete energetické čtení zažít, pak klikněte zde.

Pokud se chcete energetické čtení naučit, pak klikněte zde.